Na nádraží v Rize nás čekala Argisova dcera Zana a ještě jeho kamarád Sergej. Odnesli mi kufr do úschovny, zaplatili, protože jsem neměla lotyšské Laty (lotyšská měna je mimochodem čtvrtá nejhodnotnější na světě – jeden Lat je přibližně 35 korun – takže jestli jet někam za prací, tak jedině do Lotyšska). Argis se Sergejem mě pak odvezli autem do města, kde mi ukázali směnárnu s dobrým kurzem a pak mě odvezli do restaurace, kde dělali snídaně za rozumnou cenu. Argis mi doporučil, že si z Lotyšska určitě musím odvézt Rižský balzám a lotyšský černý chleba a Zana mi dokonce darovala průvodce po Rize.
Riga je v neděli ráno tiché, klidné a příjemné město. Nádraží tu mají docela nové a moderní a na rozdíl od ruských tohle nádraží nesmrdí. Počasí až na občasný déšť a docela silný vítr celkem vyšlo. Turistů bylo v centru docela málo. Jen mě trochu zamrzelo, že je to z centra docela daleko do přístavu a k moři. Říkala jsem si, že když už jsem sem musela jet a nedobrovolně dělat půl dne turistu, tak se podívám na moře. Nakonec i tak to byla docela příjemná procházka po městě. Historické centrum Rigy silně připomíná místy Vídeň a některé domy jsou velmi typické svou přímořskou architekturou. Bohužel jsem zjistila, že mi přestala fungovat ruská simka, takže se Zanou jsme se sešly poměrně pozdě, stihly jsme akorát vyjít na věž v centru a potom zajít vypít kafe. Po cestě zpátky na nádraží mi Zana stihla povyprávět některé legendy o Rize. Velmi typické jsou tu korouhve ve tvaru kohoutů, protože dřív dávali kohouty na střechu a věřili, že pokud se na město bude blížit nějaké nebezpečí, kohouti zakokrhají a upozorní obyvatele. A ještě jsou pro tohle město typické černé kočky, ale legendu už jsem zapoměla. Z nádraží jsme zamířili ke Státní Opeře, kde jsem se měla potkat s ostatními účastníky semináře. Se Zanou jsme se rozloučili a já se připojila ke skupince vymrzých lidí se spoustou zavazadel – přesně jako já.
Zana byla hrozně milá, docela jsme si rozuměli a za její pohostinnost jsem se jí alespoň odvděčila radou, že by mohla absolvovat Evropskou dobrovolnou službu, protože by to pro ni bylo myslím docela přínosné. Chudák holka pracuje už od 18ti a teď zrovna prodává v obchodě se suvenýry a hrozně by chtěla odjet do zahraničí na nějakou dobu.
Žádné komentáře:
Okomentovat