Někdy mi připadá tenhle ztřeštěný stát jako malé dítě. Lidi se tu někdy chovají jakoby se narodili včera a na věci kolem hledí, jako by tu byly teprve dvě hodiny. Nechápu jak člověk, který tu pracuje 10 let, nemůže nevědět, že ve vesnici je pošta (Irina Nikolajevna) nebo opravna obuvi (Valentina Pavlovna)... Ostatně kromě dvou maličkých obchodů a doktora jsou to jediné dvě věci, které tu spadají do sektoru služeb.
Začal klasický pracovní víkend. Tentokrát jsme chystaly s Valentinou Pavlovnou výstavku mušlí. Nutno podotknout, že přípravy se pak protáhly na několik týdnů, protože Valentina Pavlovna má prostě čas. Kromě různých drobných prací okolo muzea mě Valentina Pavlovna naučila šít tradiční panenky (kúkolky) a dokonce mi koupila barvičky abych mohla malovat. Na panenkách jsem si vyzkoušela jak se šijí raglánové rukávy a taky výšivku. A pak taky patchwork. Ručně šitý samozřejmě, protože tu nikdo nemá šicí stroj. Prostě etnografie v praxi. Paní ředitelce se moje malůvky ohromě líbí (nechápu co na nich vidí).
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat