pondělí 12. prosince 2011

Ruské volby I. (okolo 15.11. 2011)


Upozorňuji, že sérii o volbách jsem začala psát asi měsíc před jejich konáním a informace, zde uváděné, jsou spíše příkladem toho, jak takové volby může vidět cizinec...

Zatím je klid před bouří.
Propagaci se věnují malé strany, které pro „Jednotné Rusko“ nejsou vlastně faktickou hrozbou. Kromě pár kamelotů na ulicích nic nenaznačuje, že přesně za měsíc budou v Rusku volby do státní dumy.
Zajímaly mě názory mých přátel a všeobecně lidí okolo, jak se k tomu staví – a nutno říct, že docela skepticky.
Mladá generace, která obdivuje západní životní styl a snaží se cestovat si zčásti uvědomuje silný tlak mediální propagandy, ale na druhou stranu se tímto ráda nechává krmit. Média vlastně nepřipouští nic jiného než vítězství „Jednotného Ruska“. Jednou ze základních strategií Putinovy strany je patriotismus, národní bohatství a národní hrdost. Jedním z faktorů národního bohatství Ruska jsou Ruské pohádky, které jsou všeobecně známé téměř po celém světě. A právě jimi se myslím nechává PR oddělení Putinovy strany často inspirovat. Jak jsme mohli vidět v několika posledních měsících – Putin si hraje na národního hrdinu (viz. například jeho archeologické objevy) – a představte si – lidi mu to žerou – tedy alespoň dostatečné množství na to, aby vyhrál volby. A taky proto, že Rusové jsou /byli dlouhou dobu zvyklí na jediného vůdce země...
Jednou z věcí, které mě nepatrně šokovaly na začátku mého vyptávání, byl přístup lidí, které bych charakterizovala jako absolventy vysokých škol s odporem vůči Putinovi. Na otázku: Kdo si myslíte, že vyhraje? :odpovídali jasně: Jednotné Rusko, a na otázku: Koho půjdete volit? :odpovídali, že jedinou šancí jsou komunisti (KPRF – Komunistická strana Ruské Federace). Když jsem pokládala automaticky následující otázku: Jak můžete volit komunisty!? se mi dostalo opět jasné odpovědi – je to jediná strana, která má dostatečnou podporu aby se dostala do parlamentu a mohla tvořit alespoň nějakou opozici. Komunistická strana v Rusku se v zásadě moc neliší od té české – její příznivci jsou vyšinutí důchodci a pár bláznivých mladistvých. Jediný rozdíl je v tom, že veřejně uctívá Jožku Stalina a jeho portréty vystavuje na veřejnosti. Taky jsem se doslechla o mnohých případech, kdy komunistická strana na svých demonstracích za účast platí – a co má dělat chudý student, který nemá ani peníze, ani trochu sebeúcty???

Žádné komentáře:

Okomentovat