Znáte ten nutkavý pocit, že jste toho člověka už někde
viděli?
„No jóó, v Moskvě na letišti!“ rozzářeně odpověděl
houslista na moji otázku, jestli si taky myslí, že svět je malý. V tom
obchodňáku jsem toho člověka minula asi třikrát a až u pokladny mi došlo, kdeže
jsem ho to už viděla.
Byl to jeden z těch, co jim zabavili housle
v Moskvě na letišti. Jak to tehdy bylo si můžete přečíst tady: http://etnologistika.blogspot.cz/2012/04/konec-dobry-vsechno-dobre.html
Až do teď byl osud houslí ve hvězdách. Ale teď, protože ten
svět je malý, se konečně objevil konec onoho příběhu. Housle muzikantům hned
následující týden, po jednáních konzula, přivezla paní z Jihomoravského
kraje, která se vracela ze služební cesty.
Takže konec dobrý, všechno dobré – housle jsou zpátky
v rukou svých majitelů.
Žádné komentáře:
Okomentovat