Když Heidi poprvé přinesla v tu dobu ještě tajnou novinku o tom, že Goran Bregovič přijíždí do města, měly jsme hroznou radost. Plácly jsme se přes kapsu a koupily lístky za cca 1000kč každá.
Asi jsme se moc těšily, protože koncert proběhl v poměrně rozpačitém duchu.
Hlavním problémem bylo to, že se konal v Divadle opery a baletu. Goran Bregovič přijel se svým Svatebním a pohřebním orchestrem v dost úsporné sestavě a zčásti si při koncertu pomáhal notebookem (což je sice s takovou sestavou pochopitelné, nicméně ne zrovna příjemné). Když sálem divadla začala burácet divoká balkánská muzika, obecenstvo se trochu leklo. Od prvního tónu bylo jasné, že zavřít vášnivý balkán do klasického divadla byla chyba. A tak 90% procent diváků celý koncert prosedělo poměrně bez emocí, snad až na pár výjimek, kteří to nevydrželi a tancovali v uličce na balkoně. Samotný skladatel se snažil několikrát naladit publikum pokyny k tleskání a zpěvu, ale publikum se ukázalo (možná z části i vinou toho, že skladatel mluvil jen anglicky) jako dost nechápavé. Nejvrcholnějším momentem celého koncertu byl pak začátek poslední písně "Kalašnikov", kdy Bregovič poprosil publikum zakřičet "uráá" tak jako to dělají ruští vojáci, když se ženou do boje...
http://o.rajce.idnes.cz/Koncert_Gorana_Bregovice%2C_Voronezh%2C_6.11._2011/
